Nagyatád (Nagyatádi Járás)
Nagyatád je město v Maďarsku v župě Somogy. Je centrem okresu Nagyatád. Město se nachází 15 km od hranice s Chorvatskem a 225 km od Budapešti. Podle údajů ze sčítání lidu měl v roce 2008 celkem 11 050 obyvatel. V roce 2011 zde žilo 10 887 obyvatel.
Obec byla poprvé zmíněna v písemných pramenech v roce 1190 a znovu roku 1382. Roku 1475 mu Matyáš Korvín udělil statut města s tržním právem. Její název se skládá z tureckého slova Ata (otec) a maďarského slova nagy (velký). Turky bylo poničeno během dlouhé okupace Uher. Po vyhnání Osmanů bylo dosídleno kolonisty z dnešního Chorvatska a Slovinska. Později se zde usadil františkánský řád.
Roku 1906 zde byly objeveny léčivé prameny, které umožnily rozvoj místních lázní.
Během druhé světové války utrpěla obec během čtyř měsíců bojů v závěru konfliktu vážné škody. Po poměrně rychlé rekonstrukci od 60. let 20. století se opět rozběhl dynamický, plánovitý rozvoj Nagyatádu. Od roku 1971 je opět městem.
Obec byla poprvé zmíněna v písemných pramenech v roce 1190 a znovu roku 1382. Roku 1475 mu Matyáš Korvín udělil statut města s tržním právem. Její název se skládá z tureckého slova Ata (otec) a maďarského slova nagy (velký). Turky bylo poničeno během dlouhé okupace Uher. Po vyhnání Osmanů bylo dosídleno kolonisty z dnešního Chorvatska a Slovinska. Později se zde usadil františkánský řád.
Roku 1906 zde byly objeveny léčivé prameny, které umožnily rozvoj místních lázní.
Během druhé světové války utrpěla obec během čtyř měsíců bojů v závěru konfliktu vážné škody. Po poměrně rychlé rekonstrukci od 60. let 20. století se opět rozběhl dynamický, plánovitý rozvoj Nagyatádu. Od roku 1971 je opět městem.
Mapa - Nagyatád (Nagyatádi Járás)
Mapa
Státní území - Maďarsko
 |
 |
| Maďarská vlajka | |
Maďarsko je mnoha lidmi vnímáno jako země lázní, vína, ostrých jídel a specifického jazyka. Dnešní tvář Maďarska vznikla kombinací mnoha vlivů, jak z původního domova Maďarů na Uralu, tak nejrůznějších vlivů evropských, a to jak z oblastí západních, více však z oblastí na jihovýchod od země, zvláště během dlouhé doby, kdy byla značná část Uherska obsazena Osmanskou říší. Asi nejtypičtějším znakem původu Maďarů je jejich jazyk. Maďarština, která patří k ugrofinské jazykové skupině, je vzdáleně příbuzná několika jazykům, kterými se mluví na severu a severovýchodě Evropy (finština, estonština, komi aj.). Nejpodobnější jazyky se dochovaly ve zbytcích v ruském Chantymansijském autonomním okruhu na západní Sibiři. Maďaři, vedení Arpádem, přišli do Evropy koncem 9. století. Od té doby jsou Maďaři a jejich Maďarsko nedílnou součástí Evropy. Novodobé dějiny Maďarska jsou například těsně spjaty s českými, slovenskými, rakouskými i balkánskými dějinami.
Měna / Jazyk (lingvistika)
| ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
|---|---|---|---|
| HUF | Maďarský forint (Hungarian forint) | Ft | 2 |
| ISO | Jazyk (lingvistika) |
|---|---|
| HU | Maďarština (Hungarian language) |